Babí léto v družince
V září a říjnu slunce ještě hřálo a vytáhlo nás ven. Místo sezení v lavicích jsme vyrazili sbírat poslední letní zážitky – a taky zásoby kaštanů do kapes.
Naše odpoledne mají pokaždé jiný směr. Křižujeme okolí a každý den jsme jinde v družině: od šplhání na prolézačkách na Karlínském náměstí a procházek v Kaizlových sadech přes průzkumné výpravy do přístavu či návštěvu Kasáren Karlín až po výšlap na Vítkov s výhledem na Prahu.
Cesta potemnělým Žižkovským tunelem dodává trasám tu správnou dávku tajemna a dobrodružství – nechybí ani pořádnÿ křik, aby se nám vrátila ozvěna.
Pobyt venku má zkrátka úplně jiný grády. Děti mají hodně pohybu, volnost a na čerstvém vzduchu po dlouhém sezení v lavicích ve škole. Necháme se překvapit, co nám přinesou další měsíce, ale jedno je jisté – dokud slunce hřeje, odpoledne ve škole sedět nebudeme.
Tonička S. se ptala vychovatelek a dětí v družině, jak se jim líbilo babí léto:
Ivana (vychovatelka):
„Nikdy nevíš, jak se máš oblíct, aby ti nebylo vedro nebo zima.“
Káťa (asistentka): „Bylo to dlouhé a krásné!“
David (asistent): „Ideální počasí pro můj foťák!“
Miri: „Nebylo to špatné, ale už mi to přišlo na léto dlouhé.“
Šíma: „Byly hlavně prázdniny a to je vždy super!“
Babu: „Léto je nej!“