Před Karlínem
do 18. století
Na místě dnešní budovy byla vojenská střelnice, později hřbitov.
Jen pole a louky zavlažované rozlévající se Vltavou. Tak vypadalo před několika sty lety místo, na kterém dnes stojí naše škola. Protože nedaleko odtud na břehu Vltavy stával špitál (nemocnice), říkalo se celému území jednoduše Špitálsko nebo také Špitálské pole.
Špitálsko leželo tehdy daleko před hradbami Prahy. Přesto se právě zde nejednou rozhodovalo o osudu hlavního města království. Dne 14. července 1420 došlo na svazích nad řekou k důležité bitvě, která vstoupila do dějin jako bitva na Vítkově. Stotisícové křižácké vojsko zaútočilo na hrstku husitských bojovníků bránících Prahu. Zdálo se, že bitva je už předem rozhodnuta ve prospěch početnějších křižáků. Jenže husitům velel neporazitelný vojevůdce Jan Žižka. Ten záměrně postavil svůj tábor na kopci, aby protivníkovi co nejvíce ztížil přístupovou cestu. Plně vyzbrojení křižáci stoupali na Vítkov těžce a pomalu, a proto se stali snadnou kořistí husitů. Po několika minutách boje se početné vojsko útočníků raději dalo před hrstkou obránců na útěk. Husité tak pod vedením Jana Žižky Prahu před hrozícím nebezpečím ubránili.
Dějiny budoucího Karlína byly spjaty s vojenstvím i v následujících staletích. Neobydlenou rovinu totiž využívala armáda po mnoho let jako střelnici. V letech 1732 až 1740 zde byla podle plánů Kiliána Ignáce Dientzenhofera vystavěna barokní Invalidovna, velký zaopatřovací ústav pro zraněné a přestárlé vojáky. Více než 1400 zde žijících válečných invalidů mohlo využívat vlastní obchody, lékárnu, nemocnici, salon, čítárnu, školu, kapli i pivovar. V místě, kde dnes stojí naše školní budova, býval hřbitov s malou kapličkou.
